Habry

Současné město Habry bylo od pradávna významnou zastávkou na důležité zemské cestě, spojující Čechy s Moravou. Ta se dokonce podle nich jmenovala. Do dějin vstoupila jako tak zvaná Haberská stezka, která se později stala základem císařské silnice z Prahy do Vídně. Nejstarší písemný doklad o obci se váže k roku 1101, kdy zde kronikář Kosmas zmiňuje knížecí celnici před pohraničním hvozdem. I v pozdějších staletích se Habry těšily zájmu panovníků a vrchnosti, takže se dařilo řemeslům i obchodu.

Zámek byl postaven v letech 1717-20 Adolfem Felixem Pöetting-Persingem jako sídlo správy panství. Koncem 19. století vyhořel a v rámci oprav byl o patro snížen. Později byl ještě novobarokně upraven.
Až do roku 1992 prostory využívala škola. Od roku 2007 zde můžete navštívit muzeum. Prohlédnout si tak můžete lovecký salón, barokní ložnici a další pokoje nebo sklepení. Součástí expozice jsou také další památky z regionu.

Proseč

Poprvé se jméno vesnice připomíná až v roce 1591, kdy Proseč patřila ke světelskému panství. V letech 1636 – 1850 byla jako součást haberského velkostatku spravovaná z rychty v Tisu. Proseč byla samostatnou obcí v letech 1850 – 1964

 Významné osobnosti: 

VOJTĚCH KOŤARA 

(narozen 1. dubna 1742 v Proseči - na panstvím  habrském)

• básník samouk (písně náboženské, vlastenecké, satyrické)
• rychtář ve vsi Proseči
• sedlák
• roku 1831 sepsal vlastní životopis (89 let)